Vybraná fakta

Ze všech tří tzv. pobaltských republik je Litva co do rozlohy největší.

Na světě žijí celkem asi 4 miliony Litevců, z toho jen 3 miliony v samotné Litvě. Ostatní žijí v jiných zemích, nejvíce v USA.

Litevština je tradičně považována za jeden z nejarchaičtějších indoevropských jazyků, pravděpodobně je to i nejstarší dosud živá indoevropská řeč. Na počátku jejího zkoumání stála mimo jiné snaha poznat evropský "prajazyk", má se totiž za to, že litevština zachovává mnoho původních tvarů a jazykových rysů. Někdy se dokonce (napůl vážně) označuje jako dosud živý sanskrt.

Hlavní město Litvy Vilnius patří mezi nejkrásnější v celé Evropě. Jeho historické centrum s nepřeberným množstvím barokních památek je zařazen na seznam památek UNESCO.

V Litvě se neobvyklé oblibě těší basketbal. Je to litevský národní sport (a náboženství...). Tým s názvem Žalgiris Kaunas (v překladu Grünwald Kaunas) je pojmem i v celosvětovém měřítku.

Univerzita ve Vilniusu, jejíž hlavní část sídlí v překrásném a historicky i architektonicky hodnotném areálu, je nejstarší univerzitou ve východní Evropě.

Pobaltí bylo od pradávna jedním z nejvýznamnějších zdrojů jantaru. Archeologické výzkumy na území Litvy objevily řadu šperků a jiných artefaktů zhotovených z jantaru a tento ceněný minerál (ve skutečnosti fosilizovaná pryskyřice) má význačné postavení i v litevském folkloru a mytologii. Tzv. jantarová cesta, po níž jantar z Pobaltí putoval na jih, vedla až do vzdálených krajů Itálie, Řecka a dokonce Egypta.

Litva je v současné době jedním z vedoucích subjektů na poli moderních laserových technologií a biotechnologií. Odborníci z těchto oblastí jsou uznávaní po celém světě a co se laserů týče, je Litva dokonce považována za globální špičku, jak na poli teoretického výzkumu, tak v praktické výrobě a v exportu.

Zajímavosti z dějin

Věděli jste, že Litva zůstala ze všech evropských zemí nejdéle pohanskou?

Křesťanství přijala roku 1387 a jeden z jejích regionů, Žemaitsko, bylo pokřtěno dokonce až roku 1413. (Pro srovnání: Čechy a Morava přijaly křesťanství již přibližně v 9. století!) I díky tomu si Litva dlouhou dobu uchovala specifický, zcela jedinečný ráz a zůstávala nezávislá na tehdejším centru evropské civilizace.

Věděli jste, že čeští panovníci Přemysl Otakar II., Jan Lucemburský i Karel IV. se do Litvy vydali na křížovou výpravu?

Litevští pohané se s křesťanskou Evropou velmi často utkávali na bitevním poli a mezi křesťanskými vojevůdci byli skutečně i zmínění čeští panovníci (byli to dokonce baltští pohané, kteří Jana Lucemburského připravili o oko). Války s křižáckými řády i křižácké výpravy byly na denním pořádku a Litevci i křesťané v nich zaznamenávali střídavé úspěchy a neúspěchy. Vrcholu slávy litevští bojovníci dosáhli v bitvě u Grünwaldu roku 1413, kdy křižácká vojska utrpěla zdrcující porážku (a traduje se, že v této bitvě vinou Baltů přišel o oko pro změnu Jan Žižka). Území Litevského velkoknížectví se tehdy táhlo od Baltského moře až po břehy Černého moře.

Věděli jste, že rod Jagellonců, jehož příslušníci jednu dobu sedávali i na českém trůně, je litevského původu?

Prvním doloženým vládcem rodu Jagellonců je kníže Gediminas, dnes figurující hned v několika litevských bájích a pověstech. Mezi příslušníky rodu najdeme panovníky Litvy, Polska, českých zemí i Uher.

Věděli jste, že historicky první ústava Evropy byla přijata právě v Litvě?

Stalo se tak roku 1791 v polsko-litevském státě. Proslavená francouzská ústava spatřila světlo světa až po ní. V celosvětovém měřítku jde o druhou nejstarší ústavu, předcházela jí již jen ústava Spojených států.

Věděli jste, že pašeráci mohou významně přispět k šíření kultury?

V době, kdy bylo v Litvě zakázáno tisknout knihy latinkou (carské Rusko, jehož byla tehdy Litva součástí, nařídilo tisknout vše azbukou), se do kulturního boje skutečně zapojili i pašeráci. Tzv. knygnešiai (česky "nosiči knih") přinášeli do Litvy ze zahraničí litevské knihy psané pro litevštinu tradiční latinkou. Jejich roli Litevci dodnes velmi uznávají.

Významné osobnosti

Proslulý spisovatel Adam Mickiewicz sice tvořil v polštině, nicméně o sobě neochvějně prohlašoval, že je Litevec (v tehdejší době se národní identita pojímala jinak a obzvláště co se týče jazyka to byla velmi složitá otázka).

Významný filmař Jonas Mekas, žijící a tvořící v USA, byl původem Litevec. Často je označován za duchovního otec amerického avantgardního filmu. Spolupracoval a přátelil se s osobnostmi jako Andy Warhol, Allen Ginsberg, John Lennon, Yoko Ono či Salvador Dalí. Stál i na počátku úctyhodného projektu Anthology Film Archive, jednoho z nejrozsáhlejších archivů avantgardního filmu na světě.

Dalším avantgardním umělcem světového významu byl George Marciunas, původním litevským jménem Jurgis Marčiūnas. I on žil a tvořil v emigraci v New Yorku. Právě jemu svět moderního umění vděčí za mezinárodní umělecké hnutí výtvarníků, skladatelů a designerů Fluxus (jeho počátky mimochodem sahají například až k experimentální hudbě Johna Cage v padesátých letech).

Archeoložka Marija Gimbutienė (v zahraničí občas používala pro cizince jednodušší mužskou variantu svého příjmení – Gimbutas), která si na poli archeologie vysloužila mezinárodní uznání, ve své vědecké práci skloubila archeologii, lingvistiku, etnologii a religionistiku do komplexního oboru archeomytologie. Zatímco dosavadní archeologové se omezovali na pouhé odkrývání artefaktů a jejich suchý popis, Gimbutienė je začala interpretovat a vysvětlovat význam, který jim byl připisován. Prosazovala například i tezi, že prvotní společnosti byly vystavěny na principu matriarchátu.

Světoznámý jazykovědec Algirdas Julius Greimas položil základy francouzské sémiotiky, čímž se nesmazatelně zapsal do dějin světové jazykovědy, a stál také u zrodu pařížské školy sémiotiky. Mezi jeho největší přínosy patří například to, že do jazykovědy zavedl koncept izotopie. Později se začal věnovat i výzkumu a rekonstrukci litevské mytologie.

Další informace

Essential Lithuania 2010 (Travel Channel): Krátký dokument, který představuje základní seznámení s Litvou – s její slavnou minulostí, nejpůsobivějšími památkami a místy hodnými navštívení, litevskou kulturou a tradicemi i reáliemi ze současné doby.

 

Virtuální historický Vilnius: Interaktivní portál věnovaný hlavnímu městu Vilnius, včetně virtuální prohlídky působivého komplexu Vilniuské univerzity (Vilnius University Ensemble).

Základní litevské fráze

Dobrý den! Laba diena!
Ahoj! Labas!
Jmenuji se Jan Novák. Mano vardas – Janas Novakas.
Jak se jmenuješ? Koks tavo vardas?
Jsem z Česka. Aš esu iš Čekijos.
Odkud jsi ty? Iš kur tu esi?
Jak se máš? Kaip sekasi?
Mám se dobře, a ty? Man sekasi gerai, o tau?
Děkuji. Ačiū.
Není zač. Nėra už ką.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info