6. červenec – Den litevské státnosti a národní hymny

Dne 6. července mají Litevci hned dvě příležitosti k oslavám, neboť na tento den připadá státní svátek označovaný jako Den litevské státnosti a národní hymny (lit. Valstybės (Lietuvos karaliaus Mindaugo karūnavimo) ir Tautiškos giesmės diena). Nejenže toto datum připomíná dlouhou tradici litevského státu, ale přikládá význam i současnosti, takže každý rok společným zpěvem národní hymny ve 21 hod. litevského času spojuje Litevce po celém světě. Zpěv hymny se však přidal k tomuto svátku poprvé až v roce 2009. Do té doby byl 6. červenec znám pouze jako Den státnosti, tedy jako svátek, který odkazuje na korunovaci prvního a jediného litevského krále Mindaugase.  

Stručná historie státního svátku  

Den litevské státnosti, známý také jako Den korunovace krále Mindaugase, byl prohlášen za svátek v říjnu roku 1990. Tuto událost je vhodné uvést do širšího kontextu. 

1. červenec bylustanovenv rámci nového zákona o svátečních dnech spolu s dalšími významnými daty (např. Nový rok 1. ledna, Obnovení litevské státnosti 16. února), přičemž se tak dělo v době, kdy Litva již vyhlásila  nezávislost na SSSR (11. března 1990). Nový zákon měl reflektovat novou realitu. Z toho důvodu se tehdejší zákonodárci obrátili na litevské občany s dotazem, které svátky by si přáli slavit, a Komise pro vzdělávání, vědu a kulturu při přípravě zákona o státních svátcích spolupracovala s historickým ústavem Litevské akademie věd. V rušném období obnovování nezávislosti se prosadila představa svátku, jehož smyslem by bylo připomenout, že Litva má dlouhou tradici státnosti. Převládl názor, že tomuto účelu vyhovuje den, kdy byl korunován středověký král Mindaugas. Toto rozhodnutí lépe vysvětlí lehké shrnutí historického významu této osobnosti.  

Poprvé knížete Mindaugase zmiňují historické prameny (Ipatěvský letopis) jako jednoho z pěti starších litevských knížat, kteří roku 1219 uzavřeli mírovou smlouvu s volyňskými knížaty. Mindaugas, pod jehož vládu patrně spadala původně oblast jižní Litvy, však rozšiřoval svou moc a ve 40. letech 13. století o něm další zdroj (Livonská rýmovaná kronika) již píše jako o panovníkovi celé Litvy. Mindaugas však svoji sjednocenou Litvu musel bránit před množstvím protivníků – před vnitřní opozicí i hrozbami v podobě okolních státních útvarů, především před Livonským řádem. Svou pozici si Mindaugas zabezpečil tím, že v roce 1251 přijal katolickou víru. Jeho křest byl uznán papežem a s jeho požehnáním byl Mindaugas roku 1253 korunován králem. Dosáhl tak symbolického začlenění Litvy do společenství křesťanských zemí středověké Evropy a prvního mezinárodního uznání litevského státu. Přestože litevské království existovalo pouze 10 let, úspěchy prvního známého panovníka sjednocené Litvy Mindaugase představují důležitý mezník ve vývoji litevské státnosti. Zejména tehdejší mezinárodní uznání se zdálo velmi významné v době po březnovém vyhlášení obnovené nezávislosti, kdy Litva usilovala o podobné cíle. 

Přesnější datum korunovace prvního a zároveň jediného litevského krále – 6. červenec 1253 –stanovil na základě dostupných informací a zdrojů historik Edvardas Gudavičius. Poprvé byl 6. červenec slaven jako svátek připomínající historii litevské státnosti v roce 1991. Jednalo se tehdy o 738. výročí korunovace krále Mindaugase. Velký význam mělo při této příležitosti vyvěšení litevské státní vlajky, což se stalo nezbytnou součástí oslav tohoto státního svátku. Dne 6. července se vyvěšuje nejen trikolora, ale i historická litevská vlajka. Na rozdíl od jiných svátků se k tomuto dni pojí méně oficiálních událostí, konají se však různé veřejné kulturní, sportovní a podobné akce (např. kaunaský hudební festival „Operetė Kauno pilyje“). 

Podstatná změna týkající se podoby tohoto státního svátku se odehrála při oslavě 6. července roku 2009. V tomto roce slavila Litva další důležité výročí, jelikož uplynulo 1000 let od první zmínky jména Litva (Quedlinburské letopisy, 1009). K poctění této události se uskutečnila plavba litevských jachtařů kolem světa (5. 10. 2008 – 5. 7. 2009), která je známá jako Tūkstantmečio odisėja („Odysea tisíciletí“). Součástí plavby byla návštěva nejrůznějších litevských komunit. Právě díky této iniciativě Litevci z různých koutů světa poprvé současně zazpívali litevskou národní hymnu (lit. Tautiška giesmė). Tento projev jednoty Litevců se postupně stal tradicí – každý rok 6. července v 21 hod. litevského času Litevci po celém světě zpívají svou národní hymnu. V roce 2019 byl 6. červenec oficiálně ustanoven jako Den litevské státnosti a národní hymny.   

Autorka textu: Nikola Havránková

Zdroje:

• AKMENYTĖ-RUZGIENĖ, Vilma a MAČIUKAS, Žydrūnas. Liepos 6-oji – Valstybės diena: švenčių dienos ištakos. Online. Lietuvos Respublikos Seimas. Dostupné z: https://www.lrs.lt/sip/portal.show?p_r=39467&p_k=1. [cit. 2026-02-03]
• GUDAVIČIUS, Edvardas. Mindaugas. Online. In: Visuotinė lietuvių enciklopedija. © 2026 LNB Mokslo ir enciklopedijų leidybos centras. Dostupné z: https://www.vle.lt/straipsnis/mindaugas/. [cit. 2026-02-03]
• KAUNO TAUTINĖS KULTŪROS CENTRAS. Valstybės (Lietuvos karaliaus Mindaugo karūnavimo) diena. Online. Aktual. 2023-02-14. Dostupné z: https://ktkc.lt/valstybes-lietuvos-karaliaus-mindaugo-karunavimo-diena/. [cit. 2026-02-03]
• NASVYTIS, Naglis. „Tūkstantmečio odisėja“. Online. In: Visuotinė lietuvių enciklopedija. © 2026 LNB Mokslo ir enciklopedijų leidybos centras. Dostupné z: https://www.vle.lt/straipsnis/tukstantmecio-odiseja/. [cit. 2026-02-03]