Před týdnem, 25. září 2026, se nejen na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity uskutečnila Noc vědy. A protože letošním tématem byla komunikace, nemohli jsme si nechat ujít příležitost představit návštěvníkům také baltistiku a rozšířit jejich obzory o nové informace o blízkém severu – Litvě, Lotyšsku, Estonsku a Finsku. 

Pro návštěvníky jsme připravili čtyři aktivity, které ukazovaly, že komunikace není jen otázkou toho, zda nějaký jazyk ovládáme, ale také toho, co dokážeme pochopit z kontextu, podobností mezi jazyky, zvuku řeči nebo kulturních souvislostí. 

První aktivitou byla interaktivní cesta na blízký sever. Na dvou plakátech mohli návštěvníci procestovat Litvu, Lotyšsko, Estonsko a Finsko, dozvědět se nové informace a prostřednictvím videí se podívat také do měst, kde sídlí naše partnerské univerzity. Před prohlídkou plakátů nebo po ní si mohli vyplnit badatelský list s tajenkou a ověřit své dosavadní i nově nabyté znalosti.  

Druhá aktivita byla zaměřena na poslech. Návštěvníci si nejprve vyslechli nahrávky v litevštině, lotyštině, estonštině a finštině a pokoušeli se určit, který jazyk právě slyší. Ve druhém kole pak měli za úkol odhadnout, o čem jednotlivé nahrávky pojednávají, přestože daný jazyk neovládají. Mohli se opřít o známá či mezinárodní slova, vlastní jména, intonaci nebo celkový kontext. Ukázalo se tak, že i bez znalosti jazyka můžeme prostřednictvím různých komunikačních strategií pochopit překvapivě mnoho.  

Idiomy, nejdelší slova a tzv. false friends ze všech čtyř jazyků byly součástí třetí aktivity. Ta návštěvníkům ukázala, jak snadno mohou podobně znějící slova v různých jazycích mást a jak zábavná mohou být nedorozumění vznikající při komunikaci. Nejeden účastník se pobavil například nad finským slovem makamme nebo litevským kalba. Někteří odvážlivci se dokonce mohli pokusit vyslovit finské slovo lentokonesuihkuturbiinimoottoriapumekaanikkoaliupseerioppilas. 

V rámci čtvrté aktivity jsme návštěvníky vyzvali, aby si prolistovali výběr knih souvisejících s Litvou, Lotyšskem, Estonskem a Finskem a seznámili se s díly, která byla z jazyků těchto zemí přeložena do češtiny. Také překlad je totiž jedním ze způsobů, jak mohou mezi sebou komunikovat různé jazyky a kultury – a jak se k nám mohou dostat příběhy, které by nám jinak zůstaly nepřístupné.