Finsku se říká "země tisíce jezer" a platí to doslova a do písmene. Kolik jezer v této zemi ve skutečnosti je, to nikdo nikdy přesně nespočítá. Odhaduje se ovšem, že jich bude téměř 190 000.

O finštině se často tvrdí, že je to příliš komplikovaný jazyk, ovšem není to tak. Její jazykový systém je naopak neuvěřitelně pravidelný, a tedy i jednoduchý (navíc prakticky nezná otravné výjimky jako nepravidelná slovesa a podobně).

Finština zná mnoho nářečí a Finové se jimi nebojí mluvit. Dokonce například i prezidentský projev může být pronesen v nářečí a nikdo se nad tím nebude pohoršovat (dokážete si představit, že by český prezident svůj tradiční novoroční projev přednesl v hanáčtině?).

Finsko si získalo uznání pro svůj kvalitní vzdělávací systém. Učitelé patří mezi skutečnou elitu, jejich postavení ve společnosti lze přirovnat například k pozici lékařů či právníků.

Světoznámá firma Nokia vznikla právě ve Finsku.

Finsko přijalo zákon, podle nějž má každý občan právo na vysokorychlostní připojení k internetu.

Finové zbožňují kávu. Ve světovém žebříčku spotřeby kávy dokonce zaujímají první místo, v průměru každý Fin údajně zkonzumuje 12 kg kávy za rok. To odpovídá zhruba třem až čtyřem šálkům kávy na hlavu denně.

Kdo by neznal finskou saunu? Ve Finsku stojí přes dva miliony saun, což vůbec není špatné, když uvážíme, že Finů samotných je milionů pět.

Víte, kdo byli původní obyvatelé Finska?

Ještě než se v dnešním Finsku usadili Finové, žili na tomto území Sámové neboli Laponci. Příslušníky tohoto etnika najdeme ve Finsku i dnes, obývají jeho nejsevernější části.

Věděli jste, že Finové sehráli svou roli během třicetileté války, která ve středověku zuřila v Evropě?

Finské jednotky byly součástí švédského vojska. Na bojišti vyvolávaly skutečnou hrůzu a vysloužily si přezdívku hakapelité. Název pochází z pokřiku "hakkaa päälle", což lze do češtiny přeložit jako "hrrr na ně".

Slyšeli jste o Kalevale?

Jde o úctyhodné literární dílo, národní epos plný odkazů na finskou mytologii sestavený v první polovině 19. století. Velmi brzy se s ním mohli seznámit i čeští čtenáři, a to v překladu Josefa Holečka, který spatřil světlo světa již roku 1894 a je dodnes považován za velmi hodnotný a kvalitní.

Věděli jste, že finské ženy získaly jako úplně první v Evropě hlasovací právo?

Stalo se tak roku 1907, kdy se ve Finsku konaly volby do parlamentu.

Věděli jste, že Finsko je poměrně mladý stát?

Finsko jako samostatný stát na mapě Evropy není dlouho. V minulosti bylo součástí větších království – Švédska či carského Ruska – a teprve v roce 1917 vyhlásilo nezávislost.

Věděli jste, že ve Finsku jako v úplně první evropské zemi zastávaly nejvyšší státní funkce ženy?

V roce 2003 působily v čele země prezidentka a premiérka, i když tato situace trvala jen dva měsíce.

Dílo světoznámého architekta a designéra Alvara Aalta se považuje za součást finského národního dědictví. Jeho budovy bychom našli nejen v samotném Finsku, ale i v Německu, Dánsku, Švýcarsku, Francii či Spojených státech.

Linus Torvalds utvrzuje pověst Finů jako technologicky a počítačově nadaných lidí. Stojí za vývojem jádra celosvětově významného počítačového operačního systému Linux.

Spisovatelka a kreslířka Tove Jansson byla (ostatně stejně jako je Linus Torvalds) švédskojazyčná Finka. Její pohádkoví Mumínci si získali obrovskou oblibu i u nás.

Politik, bývalý prezident Finska a diplomat Martti Ahtisaari se může pyšnit tím, že získal Nobelovu cenu míru. Komise pro udělování Nobelovy ceny jej ocenila například za mírová jednání v Kosovu či snahy o řešení krize v Iráku.

Režisér Aki Kaurismäki je ve filmové branži ikonou světového významu. Za své dílo získal i několik mezinárodních cen, například film Mies vailla menneisyyttä (Muž bez minulosti) byl oceněn na filmovém festivalu v Cannes. Byl také nominován na Oscara.