Vybraná fakta
Ze všech tří tzv. pobaltských republik je Litva co do rozlohy největší.
Na světě žijí celkem asi 4 miliony Litevců, z toho jen 3 miliony v samotné Litvě. Ostatní žijí v jiných zemích, nejvíce v USA.
Litevština je tradičně považována za jeden z nejarchaičtějších indoevropských jazyků, pravděpodobně je to i nejstarší dosud živá indoevropská řeč. Na počátku jejího zkoumání stála mimo jiné snaha poznat evropský "prajazyk", má se totiž za to, že litevština zachovává mnoho původních tvarů a jazykových rysů. Někdy se dokonce (napůl vážně) označuje jako dosud živý sanskrt.
Hlavní město Litvy Vilnius patří mezi nejkrásnější v celé Evropě. Jeho historické centrum s nepřeberným množstvím barokních památek je zařazen na seznam památek UNESCO.
V Litvě se neobvyklé oblibě těší basketbal. Je to litevský národní sport (a náboženství...). Tým s názvem Žalgiris Kaunas (v překladu Grünwald Kaunas) je pojmem i v celosvětovém měřítku.
Univerzita ve Vilniusu, jejíž hlavní část sídlí v překrásném a historicky i architektonicky hodnotném areálu, je nejstarší univerzitou ve východní Evropě.
Pobaltí bylo od pradávna jedním z nejvýznamnějších zdrojů jantaru. Archeologické výzkumy na území Litvy objevily řadu šperků a jiných artefaktů zhotovených z jantaru a tento ceněný minerál (ve skutečnosti fosilizovaná pryskyřice) má význačné postavení i v litevském folkloru a mytologii. Tzv. jantarová cesta, po níž jantar z Pobaltí putoval na jih, vedla až do vzdálených krajů Itálie, Řecka a dokonce Egypta.
Litva je v současné době jedním z vedoucích subjektů na poli moderních laserových technologií a biotechnologií. Odborníci z těchto oblastí jsou uznávaní po celém světě a co se laserů týče, je Litva dokonce považována za globální špičku, jak na poli teoretického výzkumu, tak v praktické výrobě a v exportu.
Zajímavosti z dějin
Věděli jste, že Litva zůstala ze všech evropských zemí nejdéle pohanskou?
Křesťanství přijala roku 1387 a jeden z jejích regionů, Žemaitsko, bylo pokřtěno dokonce až roku 1413. (Pro srovnání: Čechy a Morava přijaly křesťanství již přibližně v 9. století!) I díky tomu si Litva dlouhou dobu uchovala specifický, zcela jedinečný ráz a zůstávala nezávislá na tehdejším centru evropské civilizace.
Věděli jste, že čeští panovníci Přemysl Otakar II., Jan Lucemburský i Karel IV. se do Litvy vydali na křížovou výpravu?
Litevští pohané se s křesťanskou Evropou velmi často utkávali na bitevním poli a mezi křesťanskými vojevůdci byli skutečně i zmínění čeští panovníci (byli to dokonce baltští pohané, kteří Jana Lucemburského připravili o oko). Války s křižáckými řády i křižácké výpravy byly na denním pořádku a Litevci i křesťané v nich zaznamenávali střídavé úspěchy a neúspěchy. Vrcholu slávy litevští bojovníci dosáhli v bitvě u Grünwaldu roku 1413, kdy křižácká vojska utrpěla zdrcující porážku (a traduje se, že v této bitvě vinou Baltů přišel o oko pro změnu Jan Žižka). Území Litevského velkoknížectví se tehdy táhlo od Baltského moře až po břehy Černého moře.
Věděli jste, že rod Jagellonců, jehož příslušníci jednu dobu sedávali i na českém trůně, je litevského původu?
Prvním doloženým vládcem rodu Jagellonců je kníže Gediminas, dnes figurující hned v několika litevských bájích a pověstech. Mezi příslušníky rodu najdeme panovníky Litvy, Polska, českých zemí i Uher.
Věděli jste, že historicky první ústava Evropy byla přijata právě v Litvě?
Stalo se tak roku 1791 v polsko-litevském státě. Proslavená francouzská ústava spatřila světlo světa až po ní. V celosvětovém měřítku jde o druhou nejstarší ústavu, předcházela jí již jen ústava Spojených států.
Věděli jste, že pašeráci mohou významně přispět k šíření kultury?
V době, kdy bylo v Litvě zakázáno tisknout knihy latinkou (carské Rusko, jehož byla tehdy Litva součástí, nařídilo tisknout vše azbukou), se do kulturního boje skutečně zapojili i pašeráci. Tzv. knygnešiai (česky "nosiči knih") přinášeli do Litvy ze zahraničí litevské knihy psané pro litevštinu tradiční latinkou. Jejich roli Litevci dodnes velmi uznávají.
Významné osobnosti
Proslulý spisovatel Adam Mickiewicz sice tvořil v polštině, nicméně o sobě neochvějně prohlašoval, že je Litevec (v tehdejší době se národní identita pojímala jinak a obzvláště co se týče jazyka to byla velmi složitá otázka).
Významný filmař Jonas Mekas, žijící a tvořící v USA, byl původem Litevec. Často je označován za duchovního otec amerického avantgardního filmu. Spolupracoval a přátelil se s osobnostmi jako Andy Warhol, Allen Ginsberg, John Lennon, Yoko Ono či Salvador Dalí. Stál i na počátku úctyhodného projektu Anthology Film Archive, jednoho z nejrozsáhlejších archivů avantgardního filmu na světě.
Dalším avantgardním umělcem světového významu byl George Marciunas, původním litevským jménem Jurgis Marčiūnas. I on žil a tvořil v emigraci v New Yorku. Právě jemu svět moderního umění vděčí za mezinárodní umělecké hnutí výtvarníků, skladatelů a designerů Fluxus (jeho počátky mimochodem sahají například až k experimentální hudbě Johna Cage v padesátých letech).
Archeoložka Marija Gimbutienė (v zahraničí občas používala pro cizince jednodušší mužskou variantu svého příjmení – Gimbutas), která si na poli archeologie vysloužila mezinárodní uznání, ve své vědecké práci skloubila archeologii, lingvistiku, etnologii a religionistiku do komplexního oboru archeomytologie. Zatímco dosavadní archeologové se omezovali na pouhé odkrývání artefaktů a jejich suchý popis, Gimbutienė je začala interpretovat a vysvětlovat význam, který jim byl připisován. Prosazovala například i tezi, že prvotní společnosti byly vystavěny na principu matriarchátu.
Světoznámý jazykovědec Algirdas Julius Greimas položil základy francouzské sémiotiky, čímž se nesmazatelně zapsal do dějin světové jazykovědy, a stál také u zrodu pařížské školy sémiotiky. Mezi jeho největší přínosy patří například to, že do jazykovědy zavedl koncept izotopie. Později se začal věnovat i výzkumu a rekonstrukci litevské mytologie.
Další informace
Essential Lithuania 2010 (Travel Channel): Krátký dokument, který představuje základní seznámení s Litvou – s její slavnou minulostí, nejpůsobivějšími památkami a místy hodnými navštívení, litevskou kulturou a tradicemi i reáliemi ze současné doby.
Virtuální historický Vilnius: Interaktivní portál věnovaný hlavnímu městu Vilnius, včetně virtuální prohlídky působivého komplexu Vilniuské univerzity (Vilnius University Ensemble).
Základní litevské fráze
Dobrý den! | Laba diena! |
Ahoj! | Labas! |
Jmenuji se Jan Novák. | Mano vardas – Janas Novakas. |
Jak se jmenuješ? | Koks tavo vardas? |
Jsem z Česka. | Aš esu iš Čekijos. |
Odkud jsi ty? | Iš kur tu esi? |
Jak se máš? | Kaip sekasi? |
Mám se dobře, a ty? | Man sekasi gerai, o tau? |
Děkuji. | Ačiū. |
Není zač. | Nėra už ką. |